"Ukončete nástup a výstup..."

Přijedete-li z relativně poklidné Tsukuby do současného hlavního města, pořiďte si nejlépe nějakou tulivou náladu. Místní hromadná doprava se dá velmi jednoduše popsat – lidi, lidi, kanji, kanji, sem tam latinka, lidi...

Můj první největší šok byl po muzeu, příjemně naladěni jsme vyrazili za dalším programem, a došli jsme asi na zastávku Ueno. První problém, všechno bylo jen v kanji, a my nejenže netušili kolik máme zaplatit za lístek, ale i kudy máme vlastně jet. No zajímavé časy, jak jinak.

Snad trochu vysvětlení. V Tokyu jezdí hned několik společností, každá společnost je jinak drahá a vlastní samozřejmě jen některé linky. Takže když jedete (neexistuje tu něco jako jeden lístek, musíte si kupovat na každou jízdu zvlášť), musíte si dát pozor na kterou společnost přestupujete, protože pak si můžete koupit lístek jen na polovinu cesty. Aby to nebylo tak jednoduché, mají na jedné lince několik druhů vlaků – local, semi-rapid, a rapid, neliší se toliko ani rychlostí, ale to, kde staví. Takže to že, jste na správné lince, neznamená, že ještě jednoduše dojedete. :-)

My ku podivu potřebovali jen jednu společnost, ani nebyla ta nejdražší, to ale bylo všechno co jsme byli schopni z mapy místní podzemky vyčíst. Jo, a pak samozřejmě spoustu Kanji. Asi po dvaceti minutách jsme se doptali, dokonce zaplatili ty správné lístky a mě čekala první cesta metrem. Kupodivu nebylo tak přelidněné, dokud jsme nedorazili na stanici Tokyo. Náš přestup trval asi 20 minut, ušli jsme skoro kilometr, naštěstí tu byli nápisy i v angličtině, tak jsme nebloudili. A kolem nás svištěli Japonci, v klidu v pohodě, nechápu že se tu neztrácejí, pokud se přesně nesoustředíte, nemáte šanci. Velebila jsme přehlednost Londýnského undergroundu, zabloudit tady totiž není otázkou ani tolik nepozornosti, či špatného štěstí, pravděpodobnost vašeho sejití s cesty se zde limitně blíží jistotě a trefení na první pokus zázraku. No, a to jsem nezažila ještě nacpané metro s panáčky, kteří vás do vagonů tlačí. Jinak jet, pro nás, v běžně nacpaném vlaku je asi tak stejně nepříjemné jako u nás.

Takže bloudíte rádi a rádi hledáte alternativní řešení dopravy? Vyrazte do Tokya. A nemusíte si brát ani medvídka mývala, nudit se určitě nebudete. Důležité je jen hodně přestupovat.